Nejčastější dotazy:

 

Dá se nějak bránit proti odposlechu? Jak bych mohl já zjistit, zda mě někdo poslouchá?

 
V případě podezření je nutné posoudit každý případ. Je nutné konzultovat, o koho by se mohlo jednat, zda např. o konkurenci nebo někoho jiného, jak je telefon používán apod. Z podstaty existují dvě možnosti – státní orgány, které mohou spolupracovat s tel. operátory a pak soukromé osoby, firmy, které se zaměří na váš telefonní přístroj.
V prvním případě nemáte moc možností jak se bránit.
Ve druhém je nutné zabývat se daty, které vám v telefonu běží, nebo si prostě koupíte nový přístroj.
Je to na individuálním posouzení, konzultaci. V ideálním případě nepoužívat obyčejný přístroj k předávání citlivých informací, chovat se obezřetně, jako byste se brouzdal v Internetu - tedy veřejném prostoru. A samozřejmě také existují nějaké možnosti, jak mobilní telefony zabezpečit.
 

Co např. šifrované telefony?

 
Šifrované telefony – pokud nechcete, aby vás někdo poslouchal, můžete si je pořídit. Umožní vám přenášet zvuk nebo posílat data, která může přečíst, slyšet jen protistrana. 
Je ale nutné si uvědomit několik věcí, jako že telefonní přístroj musí být dostatečně chráněn nebo že by jste měli přemýšlet i o tom, kde hovoříte – zda např. nestojíte pod nějakou kamerou apod.
Tj. měli byste být velmi dobře poučeni o rizicích i bezpečnosti používání takového přístroje, včetně jeho správného nastavení.
 

Bezpečnost komunikace Viberem, Skypem apod.?

 
Komunikovat jistě můžete čímkoli, ale pokud byste opět nechtěli, aby někdo vaši komunikaci mohl číst, slyšet, pak musíte volit vhodné prostředky a způsob ochrany. A mezi ně nepatří Vámi jmenované aplikace. Koneckonců už delší dobu jsou komerčně dostupné nejrůznější aplikace umožňující získávat data z těchto aplikací.
 

Jak máme ochránit své děti před nástrahami na internetu?

 
1. U malých dětí by měli mít rodiče plnou kontrolu nad zařízeními, které děti využívají v rámci nějaké komunikace – telefony, tablety, apod. Protože nic není jednodušší než dětem nastavit nějaké zámky, které časem odstraní nebo obejdou. Nebo si najdou jiné možnosti ..
2. U větších dětí, které musí rodiče vychovávat k určité odpovědnosti a projdou fází 1. je možné provádět náhodnou kontrolu zařízení.
Pro oba případy současně existují různá řešení, která lze aplikovat na základě konkrétní konzultace s rodiči. V každém případě, odpovědnost rodičů a jejich nezbytná činnost je nutností. 
 

V nedávné době se medializovaly případy o odposleších doma či v kanceláři. Je reálně možné tyto odposlechy najít a jak se vůbec dají nainstalovat?

 
K druhé částí otázky – jak se dají nainstalovat – pokud jde o stát, ten logicky disponuje mnohými prostředky, i když samozřejmě ani jemu se vždy nemusí podařit odpovídajícím způsobem uspět. V případě soukromých subjektů je to o tom, koho si do „svého“ prostoru prostě pustíte sami nebo svou nedbalostí, neznalostí jim necháte dostatek prostoru pro jejich práci.
Zda se dají najít. Všechno je samozřejmě možné a hodně záleží na znalostech, zkušenostech, možnostech. Rozhodně to není jednoduché a každý případ je jiný.
Přitom nezáleží jen na technickém vybavení, ale i na zkušenostech a znalostech konkrétních firem. Vždyť technický pokrok a cenová dostupnost  některých zařízení udělaly za poslední dobu velký skok. Kvalitní kameru v propisce nebo klíčence dnes koupíte za pár korun…
Odhalit sofistikovanou techniku dokáže ale jen několik málo specializovaných firem – a to počítáme firmy nejen  v ČR, ale i v Evropě.
 

Jak poznat, že kontrola je dobrá, že nejde jen o divadlo?

 
Měli byste vědět, kdo Vám prohlídku dělá, něco o jeho odborných schopnostech, mohou, ale nemusí pomoct reference a mediální PR. Hodně dáte na dojem, ale když tomu nerozumíte, opít Vás rohlíkem je snadné :-).
Ale třeba pomůže i samotný přístup před prohlídkou. Protože bezpečnost a ochrana není jen o tom, že někdo přijde a zkontroluje, zda něco máte doma, mj. protože za hodinu či několik hodin po prohlídce může být vše jinak. (viz. https://domaci.eurozpravy.cz/spolecnost/91569-v-kancelari-sefa-ceskych-drah-byly-nalezeny-odposlechy/)
   

Mohou se tzv. odposlechy týkat i lidí, kteří nic neprovedli a mají čisté svědomí?

 
Ano. Může jít o případy, kdy jsou nositeli nějakých informací.
 

Jak jsou regulovány tzv. odposlechy telefonů?

 
Obecně se dá říct, že odposlechy nařizuje soud v odůvodněných případech – zvlášť závažný trestný čin s horní sazbou nejméně 8 let nebo trestný čin, k jehož stíhání zavazují vyhlášené mezinárodní smlouvy. Pak jsou tady případy „se souhlasem osoby“. 
Odposlech by měl být vždy řádně odůvodněn, např. tím že je to jediný způsob jak získat požadované informace a měl by být určen jeho cíl – tzn. získání nějakých konkrétních informací. 
Tj. pro samotné povolení je důležité jaké podklady připraví policie a zda má soudce možnost reálně posoudit oprávněnost pro odposlech a relevantnost předložených informací, zda se nejedná jen o „pavouka“ na základě toho, že lidé mají stejného zubaře.
 

Musí je vždy provádět policie?

 
Tak samozřejmě. Telefonní odposlechy nařízené soudy provádí Policie. Sem neviditelná ruka trhu nedosáhne :-). Rozhodnutí je také obvykle v některém stupni utajení. 
Na samotné realizaci se ale podílí soukromé subjekty, např. telefonní operátoři, poskytovatelé různých služeb apod.

 

Policie má povinnost, pakliže někomu odposlouchávali telefon, dotyčného o tom informovat. Jak to funguje v praxi?

 
Touto problematikou se zabývá předseda Daniel Korte z parlamentní Stálé komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací (SKKPO). Protože trestní řád §88 odst. 9 upravuje podmínky, za kterých naopak státní zástupce, soudce či policejní orgán odposlouchávanou sobu neinformuje. K tomu stačí, když usoudí, že poskytnutím takové informace „by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu, života, zdraví, práv a svobod lidí“ nebo k „narušení vyšetřování“. 
V médiích se jen objevilo, že loni bylo nařízeno cca 9000 odposlechů. Jen u 551 případů vznikla informační povinnost – tzn. cca 8350 oprávněných odposlechů – připomínám, že podle zákona mohou být odposlechy nařízeny v případech zvlášť závažné trestné činnosti...
Informováno z těchto 551 bylo jen 56 osob. Zbytek tedy spadá pod nejrůznější výjimky. Stížností mělo být cca 15. Když se ale lidé nedozvědí, že byli odposloucháváni, nemohou si ani stěžovat.